Titulní obrázek

Penzijní fondy se loni polepšily

7.červen 2012

Penzijní fondy loni vydělaly 4,6 miliardy Kč, což bylo o dvě miliardy více než o rok dříve. Penzijní fondy připsaly klientům za loňský rok zhodnocení v průměru dvě procenta. O rok dříve to bylo 1,5 procenta. Vzhledem k 1,5procentní inflaci činí reálné zhodnocení za loňský rok půl procenta.

Nejvíce zhodnotil prostředky účastníků Allianz Penzijní fond, který dlouhodobě připisuje zhodnocení okolo tří procent. Naopak nejméně se v loňském roce dařilo ČSOB PF Progres, který vydělal jen procento. V průměru penzijní fondy klientům připsaly zhruba o 0,5 procentního bodu vyšší zhodnocení proti roku 2009, ačkoliv se našly dva fondy, které za rok 2010 připsaly klientům méně než za rok 2009 - AXA 1,47% a Generali 2,1%.

Fondy podle něj měly srovnatelné zhodnocení jako jiné konzervativní produkty. Většina lepších spořicích účtů držela své zhodnocení také okolo dvou procent, na této úrovni se u většiny bank pohybovaly také termínované vklady do jednoho roku.

Za posledních pět let pouze dva fondy vydělaly více, než z hodnoty vložených peněz ukousla inflace, a to Allianz PF a Generali PF. Třetím fondem, který si podle výsledků vede dobře, je Aegon PF. Ten je nejmladší a v prvních letech jeho výnosy dotoval akcionář.

Na opačném konci žebříčku výnosů je ČSOB PF Progres, který v průměru účastníkům připsal 1,35 procenta ročně. Penzijní připojištění zůstává lákavé stále jen pro účastníky vyššího věku, kteří díky státnímu příspěvku a relativně krátké době do získání nároku na výplatu starobní penze mají zajištěn výnos přesahující i deset procent ročně, a pak pro zaměstnance, kterým přispívá jejich zaměstnavatel, dodal Novotný.

Penzijní fondy nebudou mít ani v letošním roce odlišné výnosy, dlouhodobě se výnosy penzijních fondů pohybují na úrovni inflace. U úspěšnějších penzijních fondů přesahuje dlouhodobě roční výnos tři procenta. Méně úspěšné fondy jsou dlouhodobě na hranici dvou procent. Relativně malý rozdíl může při dlouholetém spoření zapříčinit velké finanční ztráty.

Výnosy penzijních fondů jsou dány jejich investiční strategií, která je kvůli legislativě silně konzervativní. Penzijní fondy nesmí v daném kalendářním roce vykázat ztrátu, což je nutí investovat pouze do bezpečných produktů. Existuje však rozpor mezi investičním horizontem penzijního fondu (jeden kalendářní rok) a klienta penzijního fondu, který před odchodem do penze spoří v horizontu desítek let. Tento nesoulad by mohla adstranit důchodová reforma.

Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo deset z původních 44 fondů. Fondy by v případě schválení důchodové reformy mohly být jedním z pilířů budoucího penzijního systému. Budou ale zřejmě muset oddělit majetek akcionářů a účastníků a projít novým licenčním řízením.